Historie čokolády

Původ čokolády v Americe

Původním místem výskytu kakaovníku je tropický deštný prales a povodí Amazonky a Orinoka. V době, kdy Kryštof Kolumbus objevil nevědomky Ameriku, se čokoláda pila na území Mexika a Střední Ameriky. Za původní pěstitele kakaovníku jsou považováni Olmékové, Mayové a Aztékové.

Olmékové žili na pobřeží Mexického zálivu, kde byli pro pěstování kakaovníku příznivé podmínky. I když nemáme žádné písemné dokumenty z této doby, je zcela možné, že slovo kakao bylo odvozeno z Olméckého slova kakawa, které mohlo označovat rostlinu Theobroma cacao.

Mayové rozšířili pěstování do dalších oblastí Střední Ameriky, byli především zemědělci a půda, kterou okupovali, byla velice úrodná. Kakaový bob měl kromě zemědělského významu i význam náboženský.Chápali kakaový bob jako symbol plodnosti a úrody, a proto každý rok obětovali zajatce, kterému bylo vyrváno srdce z těla poté, co vypil pohárek čokolády. Už Mayové s kakaem obchodovali a čokoládu považovali za afrodiziakum.

Také Aztékové považovali čokoládu za afrodiziakum. Původní chuť čokolády byla velice hořká, proto se kakaové boby nejdříve fermentovaly, pražily a drtily. Rozdrcené boby se zahušťovaly kukuřičnou moukou a přidávalo se různé koření jako vanilka a chilli. Tuto pochoutku, kterou nazývali chocolatl, pila pouze vládnoucí vrstva. Aztécký král Montezuma II. dokonce nepil nic jiného, a to pouze ve zlatých pohárcích.

Kakaové boby se také využívaly jako platidlo, platily se jimi také daně a žold vojákům, měly vysokou hodnotu a na trhu byly za vše směnitelné. Například za 10 kakaových bobů se dal pořídit králík nebo prostitutka, za 100 kakaových bobů si mohl plantážník koupit otroka.